Lidé mohou být lepší, věřil Arnošt Lustig. Psal z dluhu k mrtvým a pro naději živých

Život není to, co chceme, ale to, co máme. Věta z novely Dita Saxová od Arnošta Lustiga se zároveň stala mottem vystihujícím život autora, v dobrém i špatném. Spisovatel, který přežil holocaust, ve svých literárních svědectvích (a nejen v nich) hledal hlavně to dobré a vyjadřoval naději v to lepší. Od jeho smrti uplyne 26. února deset let.