Před sedmdesáti lety vznikla první česká záchytná stanice. Přístupem byla unikátní, hned po vystřízlivění nabízela léčbu

Nestačí poskytnout jen první pomoc, ale je potřeba podat pomocnou ruku – základní myšlenka, kterou se řídil psychiatr Jaroslav Skála, když před sedmi desíkami let zakládal první záchytnou stanici u Apolináře v Praze. Stalo se tak 15. května 1951. Jeho cílem bylo lidi pod silným vlivem alkoholu nejen v danou chvíli kvůli bezpečnosti izolovat, ale hlavně je dlouhodobě léčit. A právě tímto přístupem se stala „záchytka“ v jeho pojetí světovým unikátem. A přestože se mnohé během let změnilo, obdobným