Kresby Jitky Svobodové se dostávají za hranu viděných lešení, hrnků i plotů

Od poloviny šedesátých let, kdy Jitka Svobodová vstoupila na českou výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality. Její kresby vychází z předmětů každodenní potřeby a převádějí je v umělecká díla – pro diváky často zneklidňujícím způsobem. Co je „Za hranou viděného“, nahlíží retrospektiva, kterou výtvarnici připravila Galerii hlavního města Prahy (GHMP).